CHVILKA.

Mé myšlénky jak bujní oři

se zatoulaly do dáli.

Step jak stůl rovná, bez pohoří,

v ní oři mí se toulali.

Step nekonečná v šíř i v dáli

a nad ní nebe bez oblak –

mí oři se tam zatoulali,

a bez nich bylo dobře tak...