Chýše.

Bílý domek v stráni stojí,

která hledí do údolí,

z polí znějí sladké hlasy,

znějí tiše podvečerem,

jak sekáči kráčí ke vsi.

Sedíme pod květnou strání,

hledíme na bílý domek,

a z těch oken něco kyne

jako staré, smutné kouzlo

neslyšených, divných bájí.

A zas svítí domek v stráni...

Pak se zvolna halí v temno.

Tu jsem zlíbal tvoje ústa,

přitiskl tvou krásnou hlavu

na svá prsa, líbal stále...

Velké hvězdy planou v nebi

žehnajíce domku v stráni.