Čich.

By Karel Alois Vinařický

Člověk nosem čije,

Chřípěmi vůni pije,

Kterou růže vydychá.

Ostřeji pes čenichá;

Stopu pána svého větří

A ji z daleka vyšetří.

Hnije voda netekutá

A zapáchá smrdutá.

Nelibě páchne plesnivina,

Smáhu vypouští spálenina.

Mouka ve vlhku tuchne,

Mrtvé tělo puchne,

Výstrahu dává člověku čuch;

Varuje ho jíti dále,

Kde ho nenadále

Nezdravý zaráží puch.

Kdyby člověk neměl čichu,

Uhořel by ve snu v tichu:

Čich jej budí, z lože pudí;

Dejm ho dusí, vstáti musí.