Cikáni.

Cikáni zas táhnou krajinou –

zvolna jde koník u káry,

na cestě ve stínu stromoví

pestré se kmitají cáry.

Osmahlí junáci hovoří

a ženám jiskří se oči

a malých cikáňat družina

vříská a v reji se točí.

Je parno. Pot řine z oráčů,

kteří dřou na panském poli.

S údivem hledí na cikány,

jak mizí přes hory, doly...

Cikáni zas táhnou krajinou,

kam touha mocná je nese.

Za metlu boží je sedlák má,

v statku se před nimi třese.