Čím jsou moje bolesti,

Čím jsou moje bolesti,

a čím život celý,

když tvé oči o štěstí

kdys mi pověděly?

V jejich záři nevěřím,

ani v jejich něhu –

venku sad už klidně zdřím’,

všude plno sněhu...

Svítily mi na scestí

jako hvězdy bílé –

zdálo se mi o štěstí

jedné sladké chvíle!