ČÍM U MĚ VZPOMÍNKA.

Jak bludný poutník nocí temnou

jenž znaven neví kam se dát,

a v duši cítí vzpruhu jemnou,

dnů lepších že smí vzpomínat,

že smí to štěstí krátké svoje,

se znovu celé oživit,

že zpovědí ze štěstí zdroje

smí duši svojí ulevit:

tak vzpomínka mne sílí pouhá

těch blahých, drahých, zašlých dob,

v ní všechna moje vroucí touha,

snů života mých teskný hrob!