Čím vším již ve svých snech jsem byla ti!

Čím vším již ve svých snech jsem byla ti!

I milenkou, jež lože ozlatí,

i ženou, která střehla krbu žeh,

i služkou, která dbala, abys leh'

v podušky hebké. Sestrou byla jsem,

jež za tvých cílů zdar se modlila,

i matkou, která všila v každý steh

dar požehnání. Stínem kroků tvých

jsem byla ti i útěchou tvých snů,

královnou hrdou v sadech růžových

i odměnou za hořkost těžkých dnů.

I písní, která z dálky tiše zní,

když myšlenky se sunou vlákny lnu,

i žhavou touhou tvojí polední.