Církvi svatá, matko moje drahá,

Církvi svatá, matko moje drahá,

Tužbo vroucná mojí útroby!

Jaké vedou na tě žaloby,

Že jsi mornou národního blaha.

Přemnohý syn na tě mečem sahá,

Sráží božské tvoje ozdoby,

Kydá na tě slepé hanoby,

Proti matce zuří hněvem vraha.

Což díš tomu, svatá matko moje?

Srdce mé se rozpaluje hněvem

Nad té zloby nepřírodným zjevem.

Leč ty svatá! Ty máš jiné zbroje.

A ty mstíš se nad vrahovou hrozbou

Požehnáním, láskou, slzou, prosbou.