ČÍSLO 11. Já v komedii zrodil se,

Já v komedii zrodil se,

já v komedii život hrál,

tož přeji si, bych naposled

jak komediant umíral.

Já v komedii šťasten byl,

já v komedii duši zdral –

tož přeji si, bych naposled

jak komediant umíral.

Já v komedii nalez’ vše:

své vášně, boje, touhy, sny..

já nalez sebe, život, jejž

mi nic jiného nevysní.

Já v komedii prohrál vše – –

jeť komedie zklamání,

jež o vše duši oloupí

a otrocky ji podmaní – –

Já v komedii zrodil se,

mne naučila život hrát..

v komediantské čepici

chci proto jednou umírat –!