Cítím, jak srdce tvé na dálku vyzvání,

Cítím, jak srdce tvé na dálku vyzvání,

jak bije zvonem svým na přání:

ženo, buď má!

I ve mně, kdybys v mých očích čet,

chtělo by srdce se rozzvučet,

že budu tvá!

Zatím jen na lásku zaseto...

Vzklíčí nám v klas?

Budem se milovat jako dnes

i zítra zas?

Kdyby nám láska šla červánkem

nad svahem hor,

nad zmatky by se povznesla,

nad obzor.

Tam bych ti mohla být vším, čím chceš,

najednou,

na zemi však mne nenazveš

nikdy svou.

Nad naší láskou rozprostřen

růží nach,

srdce nám bije v noc i den

na poplach.