Cizinec.

Jdu ulicí. Spěchám

a hledám v davu

postavu tvou i krok,

tvou drahou hlavu.

A hledám pohled tvůj

mezi pohledy všemi,

jak zjevuje se mi

z posledních krásných chvil.

Tys jistě to byl –

tvá drahá tvář...

Jasně jsem zřela ji,

jak dopadla zář

na ni z rohu ulice.

Jdu za tebou – spěchám –

letět spíš toužím

a jít s tebou daleko

a povědět vše,

čím se soužím.

A nebyl's to ty!

Za cizincem šla jsem

ulicí v chvatu

a před jeho lhostejným pohledem

se teď chvěju a matu.