CIZINEC.

By Emanuel Lešehrad

Je zářijový kalný den.

A pokoj v záři sluneční.

Je vidět třináct princezen

oděných v roucha sváteční;

na jejich tvářích možno zřít

šlépěje zhaslých nadějí,

co zatím venku slyšet znít

naříkat vítr alejí.

U krbu sedí v komnatě,

jak ševel listí jejich hlas,

tak sedí smutně, zapjatě

a pletou sobě dlouhý vlas.

Blesk. Fialová komnata.

Kostlivec civí do oken.

A na podlahu ze zlata

se kácí třináct princezen.