Člověče, ty krásný malosvěte,

Člověče, ty krásný malosvěte,

Všehomíra sličný obraze!

Dvojí svět se v tobě přeblaze

V klubko jedno přemilostně plete.

Tvory všechny touha tajná hněte;

V míjelivých podob úkaze

Po věčité dychtí povaze;

V tobě jim všem vesna spásy kvete.

Hora's na dvou světův na pomezí,

Jejíž patu ten svět nižší vězí,

Jež však stápí v nebesích své témě.

Chrám jsi míru pro všech tvorů plémě,

Přístav na dvou světův na okřidlí;

Zda i stan jsi, v němž Bůh s láskou bydlí?