Čmelák zpívá.

Zbuzen slunkem, vonným květem

opustil jsem zemní dům,

zpívaje se toulám světem,

skláním číše ku svým rtům.

Piju, zpívám, piju, zpívám,

bručím, lítám, hraju, sním –

po zábavě odpočívám –

hospodařit neumím.

Kdo by zkoumal moudré spisy –

blázen přišel o rozum –

já se nejradš učím z mísy –

dejte pokoj – zum zum zum.

Jaksi bylo, jaksi bude –

toť má filosofie –

včera kvetly růže rudé,

dneska kvetou lilie.

Až pak podzim zašelestí,

v ocůn lehnu s paní svou –

krásný světe – mnoho štěstí! –

dvacet přijde místo dvou...