CO JEŠTĚ HLEDÁTE ZA BRANOU SMRTI?

Ne, nic tam není,

jen klid a zapomnění.

Bláhoví, kdo se dětinskou pohádkou baví,

v blankytu nebe si staví,

peklo a ráj –

o Bohu nejvyšším předou si báj,

že pilně naslouchá každému stesku,

v záření duhy a v plamenech blesků,

ten jejich Bůh!

Kde jaká modlitba se rtů se chvěje,

nakloní sluch,

z daleka naslouchá bzučení much – –

Hahaha! kdo se to směje?

Jsou srdce ubohá, slabá a měkká,

která vždy věří,

že na člověka

tam, kde se za hrobem stín Hrůzy šeří,

odplata čeká

a život nový.

Naději loví –

To jenom bludička ve tmách se chvěje

nad hrobem jich –

Hahaha! Kdo se to směje?

Jaký to příšerný a trpký smích!

Ale vy ubozí, životem štvaní,

podobni zoufalé znavené lani,

za kterou s vytím se pustili chrti –

s důvěrou projděte tou bránou Smrti!

Tam nic už není,

jen klid a zapomnění.