CO JSI TO V MOU DUŠI NASIL?

Co jsi to v mou duši nasil,

věčný, nezbádaný bože!

Marně toužím v míru asyl,

marně v hebké klidu lože.

Podupáno, pošlapáno,

zas to kvete petrklíči –

udušeno, zprobodáno

zas to hlavu k slunci týčí!

A již duše žízní prahne,

vzhůru, vzhůru, řičí oři! –

rychle v klus, kam oblak táhne,

zpátky neohlížej se, tam hoří!