Co mne to jenom vábí ven

By Gustav Dörfl

Co mne to jenom vábí ven

na nebetyčné hory ty?

vždyť od paty až k temenu

jsou hustým sněhem pokryty.

Mně zdá se jen, když noha má

se na ten vrch tak potácí,

ten sníh a led tam nahoře

že podobá se paláci.

A v něm že tolik pohádek

co písku v moře bezednu –

snad nechce moje srdce jít

si do paláce pro jednu?