Co mne to jenom vábí ven
By Gustav Dörfl
Co mne to jenom vábí ven
na nebetyčné hory ty?
vždyť od paty až k temenu
jsou hustým sněhem pokryty.
Mně zdá se jen, když noha má
se na ten vrch tak potácí,
ten sníh a led tam nahoře
že podobá se paláci.
A v něm že tolik pohádek
co písku v moře bezednu –
snad nechce moje srdce jít
si do paláce pro jednu?