CO NESNÍM O SVOBODĚ

Co nesním o svobodě, prožívám,

ji jako plnost dneška. Trhám sám

i její plody ještě nezralé,

sám, jako divoch šperky, korále

a paví pera do vlasů si pletu.

Já dobyl svobody. Jí žiji. Přimknut k světu

já cítím jeho teplou kolovati krev.

Vzdálených zemí bratrský mne zdraví zpěv.

Jsem posedlý však tím a schýlen nad mapou

jsem sevřen sladkou tichou útrapou,

zem nově vyrostlou si kreslím mezi říšemi.

Tak srdce bije mi!

Neb nejvzdálenější mé vlasti slyším dech,

neznámých říček pozdravy a modrých kouřů spěch

a dítěti jak vůně nové hračky jest

mi tucha hor a obzorů a vsí a měst.