Co pak?

By Jaroslav Vrchlický

Když vše jest vysloveno,

buď tichý již!

Buď mlčení tvé věno

a hrobu tiš!

Věř, slova škodí spíše,

je marný stesk.

Co trpíš, anděl píše

do věčných desk.

Samota není hrozná.

Mlčící Bůh,

že s hmotou mluví, pozná

v ní silný duch.

Co's ztratil, najdeš zase...

Svět je týž vír,

ve hvězdném poznáš jase

poslední Smír!