Co tady chci? Zde nemám domova!

Co tady chci? Zde nemám domova!

Je kraj ten cizí mi a nehostinný –

mé sny a touhy soumrak pochová,

s hor na mé srdce snese těžké stíny.

Sen byl to luzný. Myslím na slova –

Ty's řekl je? Neb mluvil někdo jiný?

Jak pálila mne! A přec nechová

má snivá duše zášti, prosta viny!

Leč klidu nemá. Bloudí krajinou

v té noci, v které není hvězdy jedné,

jak štvaná laň tou lesní mýtinou.

Dím: „Nebolí to“... láme se můj hlas,

když větev stromu se jak ruka zvedne

a uhodí mne... a vždy znova zas.