Co to, bože, bude?

„Co to, bože, bude,

děvče moje chudé,

až nám do té země chladné

taky naše láska spadne?

Co to bude hoře,

a slzí co moře,

až odtrhnou naše ruce

k nevýslovné věčné muce?“

Lásku pochovali,

ruce roztrhali,

a šel jonák pěknou cestou

daleko si za nevěstou.

A než růže zkvete

ve budoucím létě,

přijde štíhlý hoch si pro ni;

ani slzy neuroní.