Co trpěl jsem...

By Adolf Heyduk

Co trpěl jsem! Leč nač tu tíhu?

Kdo srdce moje třel a hněť,

dal seménko jen v rudou rýhu,

čas vyhnal květ.

Jak pestré! Sotva jiný tuší;

tu žalosť plá, tam hoří trud,

leč kdyby nekvetly mi v duši,

jak byl bych chud!