Co zardívá se...

By Adolf Heyduk

Co zardívá se po sadech, –

snad růže jsou to v křoví?

„Ach ne, ach ne, můj rozmilý!

To láska, již jsme zasili

kdys písněmi i slovy.“

Co zelená se humnami, –

zda kyprý jetel mladý?

„Ach ne, ach ne, můj rozmilý!

To naděj, již jsme zasili,

ta vypučela všady.“

Co modrá se to po stráních, –

zda horský len juž zkvítá?

„Ach ne, ach ne, můj rozmilý!

Toť věrnosť, již jsme zasili,

ta vždycky modře svítá.“

Co červená se návrším, –

snad mák to pálá dolu?

„Ach ne, ach ne, můj rozmilý,

to bolesť, již jsme zasili...

a rozešli se spolu.“