Co zardívá se...
By Adolf Heyduk
Co zardívá se po sadech, –
snad růže jsou to v křoví?
„Ach ne, ach ne, můj rozmilý!
To láska, již jsme zasili
kdys písněmi i slovy.“
Co zelená se humnami, –
zda kyprý jetel mladý?
„Ach ne, ach ne, můj rozmilý!
To naděj, již jsme zasili,
ta vypučela všady.“
Co modrá se to po stráních, –
zda horský len juž zkvítá?
„Ach ne, ach ne, můj rozmilý!
Toť věrnosť, již jsme zasili,
ta vždycky modře svítá.“
Co červená se návrším, –
snad mák to pálá dolu?
„Ach ne, ach ne, můj rozmilý,
to bolesť, již jsme zasili...
a rozešli se spolu.“