Confessores.

V jich oku vpadlém Jehovy blesk plaje

a hromy jeho spí na jejich rtech;

až na dno vnořili se všeho taje,

za Lethe zřídla slétli na křídlech.

Zář myšlénky jich vroubí čela bledá

i umrtvené jejich postavy;

duch orel jest, jenž slunci vstříc se zvedá,

kde sotva vítězný let zastaví.

Jsou v poušti věků sfinga Memnonova:

jen jitra paprsk se jich doteknout

přes mrtvá ústa jich vždy, Kriste, znova

Tvé chvály mystický se valí proud.