Cos chtěl jsem říc.

Už zhořklo všechno – Nutno ještě žít!

Už ptáci dávno na jih odletěli.

Je cesta dlouhá. Ještě chvíli jít –

Prý ptáci cestou stromům cos říc chtěli...!

Do noci jasné dlouho, dlouho tak

prý květy zvědavé – a marně – bděly...!

Mlčely oči rozsmutnělé však,

mlčely oči, jež cos říci chtěly –

Ó poutníče, jenž zamlklý jdeš sám,

až znaven v dlaně skloníš svoje čelo,

a opuštěn propadat budeš tmám,

zda pomníš, srdce že cos říci chtělo!