COS VYKONAL.

Cos vykonal, za tebou dávno leží,

a přec to půda tvá, z které jsi zrál,

tam kořeny tvé v chladu země svěží

svou sílu ssají, svět co dále běží...

Cos vykonal,

zda korunou jsi k výšinám se vzpjal?

Zda v mramor slil to nebo v zvučné spěži?

Zda byl to duše tvojí nevystihlý ideal?

Stál’s bez pohnutí v času kruté řeži,

u cizích žebrák a jen doma citů král?

Tu rozhoduje, ať se na to jak chce sněží,

cos vykonal.