COŽ JE MOŽNO?

Což je možno s vámi smlouvat se?

jaké konference?

není-li, ej, stát náš národní?!

návrh váš, co ten chce?!

Řekli jsme vám to už nastokrát:

tahle zem je naší!

zdá se, že vám staré Rakousko

posud v mysli straší.

Nebudem se s vámi dělit, ne!

jednou provždy díme;

o svou zemi, Otců dědictví,

my se nedělíme!

A kam země naše zasahá,

naše řeč ať zvučí;

znásilňovat jak vy nebudem,

zákon náš vám ručí.

Kdyby vy jste dali národům,

každému co patří,

dávno bychom žili v Evropě

v pokoji jak bratři!

Však ta historie krvavá

vaše dost vám poví,

kolik už jste mohyl vztyčili

na hrob Slovanovi!

Chtěli byste psát též epitaf,

Čechoslovákovi?

na kom chcete stavět naděje

nežli na zrádcovi!

Však tu s námi stojí věrných dost

Spartanů jak šiky,

u soutěsky umřít hotovi

vaší politiky!

Ba, zem celá naráz změní se

na pomezí Chodů,

odrazit váš útok loupežný

naši na Svobodu!

Bez vás naše země byla by

jako pohled ráje,

před ním anděl s mečem plamenným,

národ, jenž hřmí: Má je!