Což má duše pro ten národ touží,

Což má duše pro ten národ touží,

Z jehož narozen jsem kolena!

Všecka jeho těžká břemena

Jako houží smutné srdce ouží.

Každá rada, jež mu v mysli krouží,

Každá tužba jeho plamenná

Rydlem se mi v srdci znamená,

A mou duši v moře bolů hrouží.

Takovou mne nadal tvorce hřebí!

Však já za to s lidem za soustrastí

Předobrému vzdávám díky nebi.

Jiný cesty koná, by zbyl strasti,

Jiný chodí pro nabytí slasti,

Já však bolů hledám po své vlasti.