COŽ TA LÁSKA VĚC JE DIVNÁ! (III.)

Chmury se honí po nebi,

do mlhy kraj se halí – – –

Proč jen ty sny se vzbouzejí,

v duši co dávno spaly! – – –

Zabraňte slunci jitrem vzplát,

třeba i z dlouhé noci,

vítězem zářným vzejde zas,

vlastní jak láska mocí.