Což to pořád od blankytu padá?

Což to pořád od blankytu padá?

Nebesa-liž všechna tajnou měrou

Na besedy vzájemně se berou,

An je lásky mocná jala vnada?

Čili kvete v nebi vesna mladá

A se květy nebes na zem derou?

Oko žasne nad tou nad nádherou,

S jakou proudí světel nebes řada.

To jsou slzy Vavřincovy žhoucí,

Jichžto vylil druhdy na zlém rožni;

Na oblohu vzat jich leskot stkvoucí.

Tkvíť tam mohou Bereníky vlasy;

Citů jahna plamenové zbožní

Bláhu slívať musí svými časy.