Čtverolist.

Mám starou tetu a tu vídám

v prastaré kníze často číst;

tam mezi vetchými má listy

sežloutlý, suchý čtverolist.

Však ten, kdo čtverlist utrhl kdys

pro ni, je stár ne jináče:

Bůh ví, proč teta, když list spatří,

pokaždé dá se do pláče.