ČTVEROLÍSTEK.

Jaro přišlo, slunce svítí,

usmívá se celá zem,

na paloučku kvete kvítí,

čtverolístek roste v něm.

Čtverolístek – kvítek boží,

věštba lidí pravdivá,

pro mladého, pro starého,

mocné kouzlo ukrývá.

Čtverolístku, jetelíčku,

kdo tě bude trhati,

kdo svůj osud ve tvých drobných

lístkách bude hledati?

Bude-li to dítě malé,

potěší jím matku svou,

jestli ona spí už v hrobě,

buď jí děcka modlitbou!

Bude-li to junák mladý,

za klobouk si dá ho hned.

Panna jeho dá mu za něj

čtyři hubičky jak med.

Bude-li to švarná dívka,

v knížku si ten lístek dá.

Dej jí Pánbůh, po kom touží,

čtyři syny, až se vdá!

Ale jestli baba bude

s lístkem chtět se ještě vdát

za mladého, za hezkého,

hrom bij do ní čtyřikrát!

Roztřískej ji v čtyři kusy

pro ty její vrtochy,

aby sobě nemyslela

penězi jít na hochy!