Čtyři písně mé mladé milence. (IV.)

Nemysli, milenko, že jsi ty prvá, v jejímž obětí jsem se chvěl,

a věř, že nebudu také líbat jen tvé vlásky.

Jeť krása žen příliš svůdná a různá,

než abych neomdlel na tělech mnohých.

Víš, milenko, proč ti to pravím?

Abys se mi na prsou nerozplakala, až se budeme loučit

a Já tě poprosím, abys mi zůstala věrnou.