ČTYŘI PÍSNĚ SOKOLSKÉ. (IV. MUŽNÝM DUCHEM.)
MUŽNÝM duchem vždy a stále,
každým činem o krok dále,
každým rázem křídla výš’, –
česká sílo! – plna vznětu,
kdo v tvém chodu, kdo v tvém letu
může tebe srazit níž’?
Tam, kde srdce ku pochodu
tluče píseň za svobodu,
neochabne v boji páž;
tam, kde ruka tiskne ruku,
v nepřátelských bouří hluku
neskloní se prapor náš.
Naše tvrze nedobyty,
naše štíty nerozbity,
nezlomena naše zbraň!
Česká sílo, jako skála
kde’s tak celé věky stála,
co je tvoje, dál si chraň!
Mužným duchem vždy a stále,
každým činem o krok dále,
každým rázem křídel výš’; –
český vzdore, blesk ni hromy
tvoji šíji nepodlomí,
dokud sám ji neskloníš!