Cukababa.*)

By Karel Sudimír Šnajdr

Cukababo! kam tě vedem? –

„Do kouta!“

Co tam vidíš? co? – „Starého

Kohouta!“ –

Tak jsme jako pacholata

Hrávali,

A jeden druhého slepě

Chytali.

Jaká radost, když jsem koho

Polapil,

Honem šátek s očí strh’ a

Zahodil;

Chycenému jej zas na nos

Zavěsyl,

A opět se mezy jiné

Přimísyl.

Víc jsem tenkrát zastřenýma

Očima

Chytil, než pak hledícýma

Oběma.

Od té doby chytám štěstí;

Ale, ach!

Ještě jsem ho po dnešní den

Nedosáh’!

Nechám tedy zpozdilého

Chytání,

A budu se raděj chystat

K vyspání.

Chraniž, dobrý Bože! duše

Y těla,

Až smrt ze mne cukababu

Udělá!