CURRICULUM VITAE.

Můj život nerozkvet’ jak lány o poledni,

kdy nádherou se barev všecko zasměje.

Proud šedě zbarvený tek’ ode dne mi ke dni

a chudší byly plody nežli naděje.

A myslíval jsem přece: Bez hořkosti zvedni,

co v pouti soumračné strom žití sechvěje...

A bolest bije stále, dni jsou stejně všední

a při tom podivně, tak jaksi teskně je...

Pak přišly hodiny, kdy krev se rozhořela

a žízeň zavolala vášnivá a smělá

po květech barevných, po dálném obzoru,

a síla nedočkavá jasně v duši svítí,

ne mlčky přijímat, však o více se bíti

a zraky upřeny mít s prachu nahoru...