CXI REKVIEM AETERNAM

Valdštýnovi i tobě věčný klid!

Oba jsme zalkali nad mrtvým dítětem,

oběma bylo nám souzeno zápasit

a bědně podlehnout v zápase prokletém.

Mír! Mír nám oběma! l tobě popřán buď!

Srdce už nedoufá a duch se nevzpouzí.

K nebesům týčí se zasněné Kartouzy,

nad tebou mramor plá a tiší se má hruď.

Mír! Mír! Mír! Na věky skončen je pro věčnost

boj marný s osudem i davem přehloupým.

Illuse poslední a zrádné navždy prost

k vám tiše, drahé stíny, sestoupím.