CXLIX Když nádherná tvá ústa svěží
Když nádherná tvá ústa svěží
v požáru slunce oněmí,
vzpomeň si na tu, která leží
hluboko pod zemí!
Když tvoje kadeř v slunci plane
pod rozjásanou oblohou,
vzpomeň si, děvče milované,
na svoji sestru ubohou!
Když nádherná tvá ústa svěží
v požáru slunce oněmí,
vzpomeň si na tu, která leží
hluboko pod zemí!
Když tvoje kadeř v slunci plane
pod rozjásanou oblohou,
vzpomeň si, děvče milované,
na svoji sestru ubohou!