CXLIX Když nádherná tvá ústa svěží

By František Zavřel

Když nádherná tvá ústa svěží

v požáru slunce oněmí,

vzpomeň si na tu, která leží

hluboko pod zemí!

Když tvoje kadeř v slunci plane

pod rozjásanou oblohou,

vzpomeň si, děvče milované,

na svoji sestru ubohou!