CXLVIII FAUST

Já proklel boha. Satanem

sveden pil jsem z číše mladosti.

Zhrdaje biblí, kabbalou i koranem

tobě jsem zpíval chválu, radosti!

Náhle jsi zmizela. Zpěv navždy skončen jest.

Nad mrtvou milenkou poklekám bez hlesu.

Kam nyní? V úděsu

táži se Satana. Uprostřed hvězd

obraz se zjeví v tom, kouzelný, magický,

Satanem vyvolán a hýčkán nadšeně.

Na moji otázku se směje cynicky.

Kam vedeš mne? Dí suše: K Heleně!