Cžeští vůdcové.

Obec v pořádku zachovávat,

Jest vyborné dobrodiní;

Mnohým příjemný život dávat,

Otec dětem tak to činí;

Od vlasti zahnat zbujníky zlé,

To jest skutek výbornější;

Rád vydat život za bratry své,

To jest obět nejsvětější!

Tu obět konat dobrovolně

A nevážit panství svého;

Kráčet smrti vstříc nepovolně

K prosbám hlasu manželského;

A svojim chuti dodávati,

By zkusyli Cžeskou sýlu;

Sám napřed svou vlast zastávati –

Tak jde vůdce k tomu dílu.

Šťastná jsy, ó vlast! že Knížata

Tak důstojná v lůně chováš!

Máš své Rytíře! máš Hrabata!

Jichžto mečem se zachováš!

Jsou vlastency! jsou hrdinové!

Krev umějí obětovat.

Aby tiší k nám přišli dnové,

V nichž bezpečně chcem obcovat.

Spojení bratří na každého

Milé vlasti nepřítele

Ržádu se držme otcovského!

Puďme jeho rušitele!

Cžeší svým jménem buďme v skutku,

Hrdinsky sy počínejme!

S Cžeskými vůdcy každou putku

Vítězujíc dokonejme!

Snadby se Lev dal těm podmánit,

Jenž zotročit ho hledají?

Všem umí sylný se ubránit!

Cžeší komu se poddají? – –

Stůjte měšťácy a knížata

K obhájení milé vlasti!

Žeňte sedlácý a hrabata

Své hubiče do propasti!

Nám, bratří! věčná čest zůstane,

Že jsme pro vlast bojovali.

Chvála v pověsti nepřestane:

„Hodně Cžeší mudrovali:

Zastat svou vlast y Krále svého,

Se svobodou nedát másti,

Zbůjníka krotit nemoudrého

A k pokoji základ klásti!“