DÁLKY.

By Jaroslav Kvapil

Když se srdci připozdívá,

bez výčitek, beze vzlyku

nehmotná jen krása zbývá

nesplněných okamžiků.

Kdybych byl i plně vyžil

vášnivé ty jejich sliby,

po všem stesku, jenž mě ztížil,

nádhernější nebyly by.

Harmonickou dálek vlnou

se smyslem se věčna pojí,

svoji krásu žijí plnou

na samotách duše mojí.

V posled samy zbudou vskutku

pravdou svojí neproměnnou,

nad propastmi všech mých smutků

hvězdnatým se nebem sklenou.