DAL’S MI, PANE, MÍRU LET.

Dal’s mi, Pane, míru let

do vršita, – ale zpět

cestou nechtěl bych, jak ten,

kdo jde večer unaven.

Kde jsem utrpením šel,

rád jsem, že jsem dotrpěl;

krásného co v zašlých dnech,

krásnější se vrací v snech.

Radost vděčně, každý žal

z ruky Tvé jsem tiše bral; –

jen až lhůta vyprší,

ať Tvůj mír vše dovrší!