DÁMA S PSÍKEM

Toť jejich radost... V paletu,

v parádním, starém paletu,

s košíčkem na ruce vrbovým

jde tichem stromů hrobovým,

psík za ní, křivé nohy své

do půdy staví bortivé

a u cest kolovrátků jek

kňučí a rve si obojek.

A dál jde stezka... Travinou

se vine plochou rovinou.

Kmitne se, ruchem zděšena,

u nohou rosička zelená.

A kolem kytek lesklá žluť

nad bahnitou se chýlí rmuť,

i její stín tam padá mdlý,

zachvívá se a zrcadlí.

Pak domů, domů kráčí zas,

trub vojenských co víří hlas

a po ulicích zpožděnou

se tluče tichou ozvěnou.