DAR NEJNĚŽNĚJŠÍ.
Znáte dárek nejmilejší,
Jejž vám drahá duše dá,
Dárek nad vše zlato, perly,
Co jim moře v lůně má? –
Jsou to vlásky s hlavy drahé,
S té hlavinky laskavé,
Již jste někdy líbávali
Na čelinko bělavé.
Když ten dárek uhlédáte,
Zrak i duch se zasměje,
Vy radostí zaplesáte,
Srdce vám se zachvěje;
Zpomíná si na ty časy,
Na ty doby milené,
Když se vínku dotýkalo
Čelo k čílku skloněné.
Když ten dárek uhlédáte,
Duše ráj si utvoří,
Srdce hned je oltář něžný,
Kde se city rozhoří.
Proto dárek nejmilejší,
Jímž se srdce pozvedá,
Jsou s hlaviny vlásky jemné,
Jež vám drahá duše dá.