DAR

Teď možno konečně bez hrůzy těžkých pout

ve chvíli předjitřní již všechen zvážit žal,

jenž srdce drásat chtěl ve příštích hodinách.

Dar velké bolesti je z darů nejvyšších,

jež může smrtelným kdy osud poskytnout,

a na mně neskrblil a mi ho nyní dal.

Co jindy hamižně strach měřil po kapkách,

jsem douškem směla pít, znám zítřek svůj a vím,

nad hořkým kalichem jak vyjasnil se hled.

Teď možno vzpřímeně vstříc kráčet novým dnům,

jeť silný, tak kdo pil, prostý a laskavý,

neb nezná bázně již ni nejistoty jha.

Co včera děsilo jak jisker blízký let,

dnes vzlétá vysoko a lehce k oblakům

a vlídně hvězdnými tam září pozdravy,

jichž svitem prostouplá je budoucnosti mha.