Dceruška.

By Josef Vlastimil Kamarýt

Že mne Zděnko políbil,

Mamka hned mne pokárala;

Sama však se usmívala,

Když jí včera tatínek

Několik dal hubinek.

Proč mi tedy říkává:

Jen vše dělej jako mamka,

Potom hodná budeš Nanka:

A když dělám podlé ní,

Zase na to dovádí.

Rcete, milé sestřičky,

Proč mi maminka v tom brání?

Jsem snad malá k celování?

Vizte! jak se vzhůru mám,

Co se hochu líbat dám.