DEBUTUJÍCÍMU BÁSNÍKOVI.

Jak mladý tur se ženeš do areny,

máš oheň, sílu, vzruch a křepkost svalů,

máš nekonečnou žízeň idealů

a chápeš úsměv dítěte a ženy.

Chceš milenec být světla roztoužený,

chceš pevnou rukou hnísti hlínu žalu

na kolossy a svatém ve zápalu

chceš kadlub formy vrci v moře změny.

Buď pozdraven! Však brzy tvojí paty

se dotkne zmije, brzy poznáš v klamu,

jak hořce lauru nejmenší list chutná;

však sneseš-li to hrdě, paprsk zlatý

ti v duši vzplá, v něm poznáš krásu samu

a bude plesem ti pouť žitím smutná.