DEFINICE ŽIVOTA.

Rychle se stravuje plamen,

jenž mezi věčnostmi hoří,

neznámo, na kterém místě

světélko utone v moři!

Všecky ty plameny jednou,

ve kterých tají se žití,

uhasnou v popelu šedém,

v mlčící propast se sřítí...

Všecky ty pohledy sladké,

duší dvou tajemné chvění

odejdou, tak jako poutník

v země, z nichž návratu není!

Nevím, proč Marnosti píseň

právě dnes duši mou drásá,

vzduch je tak zázračně měkký,

v sadech už ptačí zpěv jásá,

a ve tvých blankytných očích

celé se otvírá nebe...

Nevím, proč Marnosti píseň

právě dnes duši mou zebe...