DEGRADACE.

Trudná zpráva kormutlivá

prošla listy denní,

že jest svatý otec Pius

vydal prohlášení,

z jehož znění závažného

lidem vidno tu je,

proč se počet svatých, světic

rázně omezuje.

Neboť, soudí v argumentech

smutná tato bula –

mnohá pleva mezi světci

se nám vyskytnula,

povýšená na svůj prestiž

čistě jenom z bludu,

a teď v pravém slova smyslu

jen je pro ostudu.

Usuď – lide, je-li názor

nestranný, či stranný,

vzata byla v pochybnosti

svatost jedné panny.

Nač bych tajil věc, jež může

v bule býti čtena,

je to květ všech rajských květů,

svatá Filoména.

Padla, padla přebohužel

slova tato klatá,

že ta ženská vůbec není

ani žádná svatá!

Že sám papa v zlatém Římě

pro gaudium smíšků

odnímá jí z moci práva

živnostenskou knížku,

neboť prý by znamenala

po rozumu čistém

velké mravní otřesení

pro avanční systém.

Proč a zač, já věru nevím,

netvrdím nic více,

nežli co je rozhodnuto

v této encyklice.

Suďme sami, je ten názor

nestranný či stranný?

Čekají nás, pane bože,

horší ještě rány!

Vždycky halil národ český

závoj víry vonný,

drželi jsme jak se patří

v zemi na patrony.

Na Václava ovšem nejvíc,

na Vojtěcha taky,

jen kult Jana z Nepomuku

býval všelijaký.

Při něm se tu v Čechách ovšem

na to ohled béře,

že není tak, jak ti druzí,

zhola bez soupeře.

Vždy jsme byli pamětlivi

jejich dobrých prací,

ku příkladu zavádění

blahých kongregací,

A tak dále... Kdož by vyčet

rejstřík svatých skutků,

který při jich jmenování

vzat byl za pohnutku.

Každý Čech už od zrození

duchem jich byl ovát

a teď se má jejich svatost

znovu revidovat.

Jestli – tento, vskutku byli,

čím se býti vidí,

vůbec všechna akta zpátky!

Jací jsou ti lidi?

Tenhle škandál každé srdce

krutým šípem raní,

což pak stojí český svatý

ve při bez zastání?

Odjakživa bez ochrany

jdeme na své pouti!?

Lide český, mnohověrný,

nedej zahynouti!