Dej mi ruku.

Mlhy se nesou nad hvozdem,

na jedle perle věsí,

kos odmlčel se za drozdem

s hovornou ptačí směsí;

list padá s buků,

vlas padá se sivých skrání –

v jeseni smutno je v stráni –

ženo má, podej mi ruku!

Srdci je třeba opory,

píseň se z něho ztrácí,

jako ty z kypré obory

mlhami zastření ptáci,

nikde juž zvuku –

líce mi chladem zvlhá,

ke mně též blíží se mlha –

chvěju se – podej mi ruku!